jistič
Étymologie
- De jistit (« assurer, rendre sur ») avec le suffixe -ič.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | jistič | jističe |
| Génitif | jističe | jističů |
| Datif | jističi | jističům |
| Accusatif | jistič | jističe |
| Vocatif | jističi | jističe |
| Locatif | jističi | jističích |
| Instrumental | jističem | jističi |
jistič \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Disjoncteur.
Jistič je elektrický přístroj, který při nadměrném elektrickém proudu (většinou při přetížení nebo zkratu) automaticky rozpojí elektrický obvod.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Quasi-synonymes
- pojistka, fusible
Voir aussi
- jistič sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage