jedovatý
Étymologie
- Étymologie manquante ou incomplète. Si vous la connaissez, vous pouvez l’ajouter en cliquant ici.
Adjectif
| Nombre | Cas | Masculin | Neutre | Féminin | |
|---|---|---|---|---|---|
| Animé | Inanimé | ||||
| Singulier | Nominatif | jedovatý | jedovaté | jedovatá | |
| Génitif | jedovatého | jedovatej | |||
| Datif | jedovatému | jedovatej | |||
| Accusatif | jedovatého | jedovatý | jedovaté | jedovatú | |
| Locatif | jedovatom | jedovatej | |||
| Instrumental | jedovatým | jedovatou | |||
| Pluriel | Nominatif | jedovatí | jedovaté | ||
| Génitif | jedovatých | ||||
| Datif | jedovatým | ||||
| Accusatif | jedovatých | jedovaté | |||
| Locatif | jedovatých | ||||
| Instrumental | jedovatými | ||||
jedovatý \ˈjɛ.dɔ.va.tiː\
Apparentés étymologiques
- jed, poison
Étymologie
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | jedovatý | jedovatá | jedovaté | |
| vocatif | jedovatý | jedovatá | jedovaté | ||
| accusatif | jedovatého | jedovatý | jedovatou | jedovaté | |
| génitif | jedovatého | jedovaté | jedovatého | ||
| locatif | jedovatém | jedovaté | jedovatém | ||
| datif | jedovatému | jedovaté | jedovatému | ||
| instrumental | jedovatým | jedovatou | jedovatým | ||
| pluriel | nominatif | jedovatí | jedovaté | jedovatá | |
| vocatif | jedovatí | jedovaté | jedovatá | ||
| accusatif | jedovaté | jedovatá | |||
| génitif | jedovatých | ||||
| locatif | jedovatých | ||||
| datif | jedovatým | ||||
| instrumental | jedovatými | ||||
jedovatý \ˈjɛ.dɔ.va.tiː\
- Empoisonné.
Přestože je ďáblík jedovatý, často se využíval také v lidovém léčitelství.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Dérivés
- jedovatět
- jedovatost (« toxicité »)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage