jednomyslný

Voir aussi : jednomyślny

Étymologie

Composé de jeden, mysl et -ný.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif jednomyslný jednomyslná jednomyslné
vocatif jednomyslný jednomyslná jednomyslné
accusatif jednomyslného jednomyslný jednomyslnou jednomyslné
génitif jednomyslného jednomyslné jednomyslného
locatif jednomyslném jednomyslné jednomyslném
datif jednomyslnému jednomyslné jednomyslnému
instrumental jednomyslným jednomyslnou jednomyslným
pluriel nominatif jednomyslní jednomyslné jednomyslná
vocatif jednomyslní jednomyslné jednomyslná
accusatif jednomyslné jednomyslná
génitif jednomyslných
locatif jednomyslných
datif jednomyslným
instrumental jednomyslnými

jednomyslný \ˈjɛdnomɪsl̩niː\ (comparatif : jednomyslnější, superlatif : nejjednomyslnější)

  1. Unanime.
    • jednomyslný souhlas, accord unanime.

Synonymes

Dérivés

  • jednomyslnost

Références