jarmarečník

Étymologie

De jarmark (« marché, foire »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif jarmarečník jarmarečníci
Génitif jarmarečníka jarmarečníků
Datif jarmarečníku
ou jarmarečníkovi 		jarmarečníkům
Accusatif jarmarečníka jarmarečníky
Vocatif jarmarečníku jarmarečníci
Locatif jarmarečníku
ou jarmarečníkovi 		jarmarečnících
Instrumental jarmarečníkem jarmarečníky

jarmarečník \jarmarɛt͡ʃɲiːk\ masculin animé

  1. Marchand forain, celui qui vend sur un marché, une foire.
    • Byla to sebraná cháska! Konští handlíři a jarmarečníci, nevzdělanci a hrubci a všelijací přibránkové. — (Jiří Langer, Devět bran Chasidů tajemství, 1965)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.