iwotá
: iwota
Étymologie
- Dérivé de iwota (« ciseaux »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | iwotá | iwotayá | iwotatá |
| 2e du sing. | iwotal | iwotayal | iwotatal |
| 3e du sing. | iwotar | iwotayar | iwotatar |
| 1re du plur. | iwotat | iwotayat | iwotatat |
| 2e du plur. | iwotac | iwotayac | iwotatac |
| 3e du plur. | iwotad | iwotayad | iwotatad |
| 4e du plur. | iwotav | iwotayav | iwotatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
iwotá \iwɔˈta\ ou \iwoˈta\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « iwotá [iwoˈta] »
Références
- « iwotá », dans Kotapedia