impadá
Étymologie
- Dérivé de impá (« tirer »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | impadá | impadayá | impadatá |
| 2e du sing. | impadal | impadayal | impadatal |
| 3e du sing. | impadar | impadayar | impadatar |
| 1re du plur. | impadat | impadayat | impadatat |
| 2e du plur. | impadac | impadayac | impadatac |
| 3e du plur. | impadad | impadayad | impadatad |
| 4e du plur. | impadav | impadayav | impadatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « impadá [impaˈda] »
Références
- « impadá », dans Kotapedia