holič
Étymologie
- Dérivé de holit (« raser »), avec le suffixe -ič : « personne qui rase », par extension : « qui coupe les cheveux, coiffeur ».
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | holič | holiči |
| Génitif | holiče | holičů |
| Datif | holiči | holičům |
| Accusatif | holiče | holiče |
| Vocatif | holiči | holiči |
| Locatif | holiči | holičích |
| Instrumental | holičem | holiči |
holič \ɦɔlɪt͡ʃ\ masculin animé (pour une femme, on dit : holička)
- Barbier, coiffeur.
Jenom holičové zvyknout nemohli, na šibenici je špatné pohodlí.
— (Karel Havlíček Borovský, Král Lávra)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Apparentés étymologiques
- holý
- holící
- holírna
Dérivés
- holičství
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage