hoře
Étymologie
- De hořet : « ce qui brule le cœur, peine brulante »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | hoře | hoře |
| Génitif | hoře | hoří |
| Datif | hoři | hořím |
| Accusatif | hoře | hoře |
| Vocatif | hoře | hoře |
| Locatif | hoři | hořích |
| Instrumental | hořem | hoři |
- (Vieilli) Peine.
Hoře a zármutek uhostily se v domku, kde jindy byla bodrá a svěží mysl.
— (Jan Vítek, Neštěstí příčinou štěstí)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Forme de nom commun
hoře \Prononciation ?\
Forme de verbe
hoře \Prononciation ?\
Prononciation
→ Prononciation audio manquante. (Ajouter un fichier ou en enregistrer un avec Lingua Libre )
Paronymes
- hóře
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage