haraburdí
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier |
|---|---|
| Nominatif | haraburdí |
| Génitif | haraburdí |
| Datif | haraburdí |
| Accusatif | haraburdí |
| Vocatif | haraburdí |
| Locatif | haraburdí |
| Instrumental | haraburdím |
haraburdí \ɦarabʊrɟiː\ neutre singulier
- Vieillerie.
- půda plná haraburdí, grenier plein de vieilleries.
Pojednou stál jsem v ponurém dvoře a viděl jsem načervenalým obloukem vrat naproti — na druhé straně úzké, špinavé ulice — židovského vetešníka, opřeného o klenutí krámku, jehož zdi byly ověšeny starým železným haraburdím, rozbitým náčiním, zrezavělými cihličkami a bruslemi, a různými jinými odumřelými věcmi.
— (Gustav Meyrink, Golem)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
- harampádí, veteš
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage