ferdá
Étymologie
- Dérivé de ferd (« remous, état de remous »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | ferdá | ferdayá | ferdatá |
| 2e du sing. | ferdal | ferdayal | ferdatal |
| 3e du sing. | ferdar | ferdayar | ferdatar |
| 1re du plur. | ferdat | ferdayat | ferdatat |
| 2e du plur. | ferdac | ferdayac | ferdatac |
| 3e du plur. | ferdad | ferdayad | ferdatad |
| 4e du plur. | ferdav | ferdayav | ferdatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
ferdá \fɛrˈda\ ou \ferˈda\ intransitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « ferdá [fɛrˈda] »
Références
- « ferdá », dans Kotapedia