fenomén
Étymologie
- Du grec → voir phénomène.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | fenomén | fenomény |
| Génitif | fenoménu | fenoménů |
| Datif | fenoménu | fenoménům |
| Accusatif | fenomén | fenomény |
| Vocatif | fenoméne | fenomény |
| Locatif | fenoménu | fenoménech |
| Instrumental | fenoménem | fenomény |
fenomén \Prononciation ?\ masculin inanimé