ezuá
Étymologie
- Dérivé de la préposition ezu (« d’en dehors de »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur | 
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | ezuá | ezuayá | ezuatá | 
| 2e du sing. | ezual | ezuayal | ezuatal | 
| 3e du sing. | ezuar | ezuayar | ezuatar | 
| 1re du plur. | ezuat | ezuayat | ezuatat | 
| 2e du plur. | ezuac | ezuayac | ezuatac | 
| 3e du plur. | ezuad | ezuayad | ezuatad | 
| 4e du plur. | ezuav | ezuayav | ezuatav | 
| voir Conjugaison en kotava | |||
ezuá \ɛzuˈa\ ou \ezuˈa\ bitransitif
Prononciation
- France : écouter « ezuá [ɛzuˈa] »
Anagrammes
Références
- « ezuá », dans Kotapedia