erodá
Étymologie
- Dérivé de erod (« confort »).
 
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur | 
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | erodá | erodayá | erodatá | 
| 2e du sing. | erodal | erodayal | erodatal | 
| 3e du sing. | erodar | erodayar | erodatar | 
| 1re du plur. | erodat | erodayat | erodatat | 
| 2e du plur. | erodac | erodayac | erodatac | 
| 3e du plur. | erodad | erodayad | erodatad | 
| 4e du plur. | erodav | erodayav | erodatav | 
| voir Conjugaison en kotava | |||
erodá \ɛrɔˈda\ ou \eroˈda\ ou \ɛroˈda\ ou \erɔˈda\ transitif
Prononciation
- France : écouter « erodá [ɛroˈda] »
 
Références
- « erodá », dans Kotapedia