dzetá

Voir aussi : dzeta, dzêta

Étymologie

Dérivé de dzeta (« paroi »).

Verbe

Personne Présent Passé Futur
1re du sing. dzetá dzetayá dzetatá
2e du sing. dzetal dzetayal dzetatal
3e du sing. dzetar dzetayar dzetatar
1re du plur. dzetat dzetayat dzetatat
2e du plur. dzetac dzetayac dzetatac
3e du plur. dzetad dzetayad dzetatad
4e du plur. dzetav dzetayav dzetatav
voir Conjugaison en kotava

dzetá \dzɛˈta\ ou \dzeˈta\ transitif

  1. Munir de parois.

Prononciation

Références

  • « dzetá », dans Kotapedia