dzetá
Étymologie
- Dérivé de dzeta (« paroi »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur | 
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | dzetá | dzetayá | dzetatá | 
| 2e du sing. | dzetal | dzetayal | dzetatal | 
| 3e du sing. | dzetar | dzetayar | dzetatar | 
| 1re du plur. | dzetat | dzetayat | dzetatat | 
| 2e du plur. | dzetac | dzetayac | dzetatac | 
| 3e du plur. | dzetad | dzetayad | dzetatad | 
| 4e du plur. | dzetav | dzetayav | dzetatav | 
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « dzetá [dzɛˈta] »
Références
- « dzetá », dans Kotapedia