doncá
Étymologie
- Dérivé de donca (« fard »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | doncá | doncayá | doncatá |
| 2e du sing. | doncal | doncayal | doncatal |
| 3e du sing. | doncar | doncayar | doncatar |
| 1re du plur. | doncat | doncayat | doncatat |
| 2e du plur. | doncac | doncayac | doncatac |
| 3e du plur. | doncad | doncayad | doncatad |
| 4e du plur. | doncav | doncayav | doncatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
doncá \dɔnˈʃa\ ou \donˈʃa\ transitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « doncá [donˈʃa] »
Références
- « doncá », dans Kotapedia