dolebá
: doleba
Étymologie
- Dérivé de dolé (« vendre »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | dolebá | dolebayá | dolebatá |
| 2e du sing. | dolebal | dolebayal | dolebatal |
| 3e du sing. | dolebar | dolebayar | dolebatar |
| 1re du plur. | dolebat | dolebayat | dolebatat |
| 2e du plur. | dolebac | dolebayac | dolebatac |
| 3e du plur. | dolebad | dolebayad | dolebatad |
| 4e du plur. | dolebav | dolebayav | dolebatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
dolebá \dɔlɛˈba\ ou \doleˈba\ ou \dolɛˈba\ ou \dɔleˈba\ bitransitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « dolebá [dɔlɛˈba] »
Références
- « dolebá », dans Kotapedia