doká
Étymologie
- Dérivé de do (« plus »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | doká | dokayá | dokatá |
| 2e du sing. | dokal | dokayal | dokatal |
| 3e du sing. | dokar | dokayar | dokatar |
| 1re du plur. | dokat | dokayat | dokatat |
| 2e du plur. | dokac | dokayac | dokatac |
| 3e du plur. | dokad | dokayad | dokatad |
| 4e du plur. | dokav | dokayav | dokatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
doká \dɔˈka\ ou \doˈka\ transitif
- (2016) (Mathématiques) Additionner.
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « doká [dɔˈka] »
Références
- « doká », dans Kotapedia