disident
Étymologie
- Du latin dissidens.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | disident | disidenti ou disidentové |
| Génitif | disidenta | disidentů |
| Datif | disidentovi | disidentům |
| Accusatif | disidenta | disidenty |
| Vocatif | disidente | disidenti ou disidentové |
| Locatif | disidentovi | disidentech |
| Instrumental | disidentem | disidenty |
disident \Prononciation ?\ masculin animé
- (Politique) Dissident.
Disident je v politickém slova smyslu člověk odlišně smýšlející, aktivní odpůrce totalitního režimu.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
- odpadlík, odštěpenec
Vocabulaire apparenté par le sens
Voir aussi
- disident sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage