debakl
Étymologie
- Du français débâcle.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | debakl | debakly |
| Génitif | debaklu | debaklů |
| Datif | debaklu | debaklům |
| Accusatif | debakl | debakly |
| Vocatif | debakle | debakly |
| Locatif | debaklu | debaklech |
| Instrumental | debaklem | debakly |
debakl \Prononciation ?\ masculin
Références
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012