dandá
Étymologie
- Dérivé de danda (« motif »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | dandá | dandayá | dandatá |
| 2e du sing. | dandal | dandayal | dandatal |
| 3e du sing. | dandar | dandayar | dandatar |
| 1re du plur. | dandat | dandayat | dandatat |
| 2e du plur. | dandac | dandayac | dandatac |
| 3e du plur. | dandad | dandayad | dandatad |
| 4e du plur. | dandav | dandayav | dandatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « dandá [danˈda] »
Références
- « dandá », dans Kotapedia