děs
Étymologie
- De děsit.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | děs | děsy |
| Génitif | děsu | děsů |
| Datif | děsu | děsům |
| Accusatif | děs | děsy |
| Vocatif | děse | děsy |
| Locatif | děsu | děsech |
| Instrumental | děsem | děsy |
děs \Prononciation ?\ masculin inanimé
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | děs | děsy |
| Génitif | děsu | děsů |
| Datif | děsu | děsům |
| Accusatif | děs | děsy |
| Vocatif | děse | děsy |
| Locatif | děsu | děsech |
| Instrumental | děsem | děsy |
děs \Prononciation ?\ masculin inanimé