dělostřelec

Étymologie

Composé de dělo (« canon ») et de střelec (« tireur, archer »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif dělostřelec dělostřelci
Génitif dělostřelce dělostřelců
Datif dělostřelci dělostřelcům
Accusatif dělostřelce dělostřelce
Vocatif dělostřelče dělostřelci
Locatif dělostřelci dělostřelcích
Instrumental dělostřelcem dělostřelci

dělostřelec \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : dělostřelkyně)

  1. (Militaire) Artilleur.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Références

    Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.