cobuveur
Français
Étymologie
Nom commun
| Singulier | Pluriel |
|---|---|
| cobuveur | cobuveurs |
| \ko.by.vœʁ\ | |
cobuveur \ko.by.vœʁ\ masculin
- (Très rare) Celui avec qui l’on boit.
Il leva son verre vers son cobuveur et le vida d'un coup sec.
| Singulier | Pluriel |
|---|---|
| cobuveur | cobuveurs |
| \ko.by.vœʁ\ | |
cobuveur \ko.by.vœʁ\ masculin
Il leva son verre vers son cobuveur et le vida d'un coup sec.