chlebíček
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | chlebíček | chlebíčky |
| Génitif | chlebíčku | chlebíčků |
| Datif | chlebíčku | chlebíčkům |
| Accusatif | chlebíček | chlebíčky |
| Vocatif | chlebíčku | chlebíčky |
| Locatif | chlebíčku | chlebíčcích ou chlebíčkách |
| Instrumental | chlebíčkem | chlebíčky |
chlebíček \xlɛbiːt͡ʃɛk\ masculin inanimé
- (Cuisine) Canapé, tranche de pain agrémentée de jambon, crudités, etc.
Obložený chlebíček zhruba v dnešní podobě uvedl na scénu na počátku 20. století pražský lahůdkář Jan Paukert na popud rodinného přítele malíře Jana rytíře Skramlíka, kterému nevyhovovaly v té době k malému pohoštění podávané jednohubky.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)