budá
Étymologie
- Dérivé de buda (« défi »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | budá | budayá | budatá |
| 2e du sing. | budal | budayal | budatal |
| 3e du sing. | budar | budayar | budatar |
| 1re du plur. | budat | budayat | budatat |
| 2e du plur. | budac | budayac | budatac |
| 3e du plur. | budad | budayad | budatad |
| 4e du plur. | budav | budayav | budatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
budá \buˈda\ bitransitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « budá [buˈda] »
Références
- « budá », dans Kotapedia