bouře
Étymologie
- Ancien déverbal de bouřit, du vieux slave бѹрıa, burja.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | 
|---|---|---|
| Nominatif | bouře | bouře | 
| Génitif | bouře | bouří | 
| Datif | bouři | bouřím | 
| Accusatif | bouři | bouře | 
| Vocatif | bouře | bouře | 
| Locatif | bouři | bouřích | 
| Instrumental | bouří | bouřemi | 
bouře \bɔʊ̯r̝ɛ\ féminin
- (Météorologie) Orage, tempête.
- Konvoj na moři zastihla bouře a přes lodě se přelévaly vysoké vlny. - La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
 
 
- (Sens figuré) Soulèvement populaire, insurrection, manifestation de mécontentement.
- Evropu zaplaví sociální bouře, odboráři odmítají šetřit a plánují protesty. — (lidovky.cz)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
 
 
Synonymes
Dérivés
- bouře ve sklenici vody (tempête dans un verre d’eau)
Prononciation
- Hradec Králové (Tchéquie) : écouter « bouře [Prononciation ?] »
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage