boredá
Étymologie
- Dérivé de boré (« pleurer »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | boredá | boredayá | boredatá |
| 2e du sing. | boredal | boredayal | boredatal |
| 3e du sing. | boredar | boredayar | boredatar |
| 1re du plur. | boredat | boredayat | boredatat |
| 2e du plur. | boredac | boredayac | boredatac |
| 3e du plur. | boredad | boredayad | boredatad |
| 4e du plur. | boredav | boredayav | boredatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
boredá \bɔrɛˈda\ ou \boreˈda\ ou \borɛˈda\ ou \bɔreˈda\ intransitif
Prononciation
- France : écouter « boredá [bɔrɛˈda] »
Références
- « boredá », dans Kotapedia