bohém

Voir aussi : bohem

Étymologie

Du français bohème.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif bohém bohémové
Génitif bohéma bohémů
Datif bohémovi bohémům
Accusatif bohéma bohémy
Vocatif bohéme bohémové
Locatif bohémovi bohémech
Instrumental bohémem bohémy

bohém \bɔɦɛːm\ masculin animé (pour une femme, on dit : bohémka)

  1. (Art) Bohème.
    • Básníci, studenti a bohémové hledali na Montmartru útočiště ze stále velkoměstštějšího prostředí nejen bulvárů, ale i Latinské čtvrti.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

  • bohémství
  • bohémský
  • bohémsky

Références