blbnout
Étymologie
Verbe
blbnout \bl̩bnɔʊ̯t\ imperfectif (perfectif : zblbnout) (voir la conjugaison)
- S’abêtir.
- Faire des bêtises, des conneries.
Když blbnul Mečiar, tak se to dalo chápat… Ten to měl takřka v popisu práce, jenže pan Mečiar je už (doufám) na Slovensku politickou mrtvolou. Přesto platí na Slovensku stále některé zákony vzniklé tuším v jeho éře, které jsou, když ne k smíchu, tak k pláči…
— (source)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Antonymes
- chytračit
Dérivés
- blbnutí