břeh
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | břeh | břehy |
| Génitif | břehu | břehů |
| Datif | břehu | břehům |
| Accusatif | břeh | břehy |
| Vocatif | břehu | břehy |
| Locatif | břehu | březích |
| Instrumental | břehem | břehy |
břeh \br̝ɛx\ masculin inanimé
- Bord, rive, côte.
Od břehu k břehu širým Atlantikem
— (Viktor Dyk, Devátá vlna)
myšlenky vezu na své palubě;
jsou stěhovavé, jak už jejich zvykem.
Jak zvykem, loď má čelí záhubě.- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Apparentés étymologiques
- nábřeží, quai, berge
- pobřeží, rivage
Prononciation
- tchèque : écouter « břeh [br̝ɛx] »
Anagrammes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage