Conjugaison:italien/impostare
impostare, verbe régulier du premier groupe, conjugué avec l’auxiliaire avere.
Modes impersonnels
| Mode | Présent | Passé | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Infinitif | impostare | \im.po.ˈsta.re\ | avere | impostato | \a.ˈve.re im.po.ˈsta.to\ |
| Gérondif | impostando | \im.po.ˈstan.do\ | avendo | impostato | \a.ˈven.do im.po.ˈsta.to\ |
| Participe | impostante | \im.po.ˈstan.te\ | impostato | \im.po.ˈsta.to\ | |
Indicatif
Conditionnel
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Subjonctif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Impératif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||