Conjugaison:italien/impiallacciare
impiallacciare, verbe irrégulier du premier groupe, conjugué avec l’auxiliaire avere .
Modes impersonnels
| Mode | Présent | Passé | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Infinitif | impiallacciare | \im.pjal.lat.ˈt͡ʃa.re\ | avere | impiallacciato | \a.ˈve.re im.pjal.lat.ˈt͡ʃa.to\ |
| Gérondif | impiallacciando | \im.pjal.lat.ˈt͡ʃan.do\ | avendo | impiallacciato | \a.ˈven.do im.pjal.lat.ˈt͡ʃa.to\ |
| Participe | impiallacciante | \im.pjal.lat.ˈt͡ʃan.te\ | impiallacciato | \im.pjal.lat.ˈt͡ʃa.to\ | |
Indicatif
Conditionnel
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Subjonctif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Impératif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||