Conjugaison:italien/conquistare
conquistare, verbe régulier du premier groupe, conjugué avec l’auxiliaire avere.
Modes impersonnels
| Mode | Présent | Passé | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Infinitif | conquistare | \koŋ.kwi.ˈsta.re\ | avere | conquistato | \a.ˈve.re koŋ.kwi.ˈsta.to\ |
| Gérondif | conquistando | \koŋ.kwi.ˈstan.do\ | avendo | conquistato | \a.ˈven.do koŋ.kwi.ˈsta.to\ |
| Participe | conquistante | \koŋ.kwi.ˈstan.te\ | conquistato | \koŋ.kwi.ˈsta.to\ | |
Indicatif
Conditionnel
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Subjonctif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Impératif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||