Conjugaison:italien/concordare
concordare, verbe régulier du premier groupe, conjugué avec l’auxiliaire avere.
Modes impersonnels
| Mode | Présent | Passé | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Infinitif | concordare | \koŋ.kor.ˈda.re\ | avere | concordato | \a.ˈve.re koŋ.kor.ˈda.to\ |
| Gérondif | concordando | \koŋ.kor.ˈdan.do\ | avendo | concordato | \a.ˈven.do koŋ.kor.ˈda.to\ |
| Participe | concordante | \koŋ.kor.ˈdan.te\ | concordato | \koŋ.kor.ˈda.to\ | |
Indicatif
Conditionnel
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Subjonctif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Impératif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||