Conjugaison:italien/cabotare
cabotare, verbe régulier du premier groupe, conjugué avec l’auxiliaire avere.
Modes impersonnels
| Mode | Présent | Passé | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Infinitif | cabotare | \ka.bo.ˈta.re\ | avere | cabotato | \a.ˈve.re ka.bo.ˈta.to\ |
| Gérondif | cabotando | \ka.bo.ˈtan.do\ | avendo | cabotato | \a.ˈven.do ka.bo.ˈta.to\ |
| Participe | cabotante | \ka.bo.ˈtan.te\ | cabotato | \ka.bo.ˈta.to\ | |
Indicatif
Conditionnel
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Subjonctif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Impératif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||