ἑλληνικός
Grec ancien
Étymologie
Adjectif
| cas | singulier | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| masculin | féminin | neutre | ||||
| nominatif | ἑλληνικός | ἑλληνική | ἑλληνικόν | |||
| vocatif | ἑλληνικέ | ἑλληνική | ἑλληνικόν | |||
| accusatif | ἑλληνικόν | ἑλληνικήν | ἑλληνικόν | |||
| génitif | ἑλληνικοῦ | ἑλληνικῆς | ἑλληνικοῦ | |||
| datif | ἑλληνικῷ | ἑλληνικῇ | ἑλληνικῷ | |||
| cas | duel | |||||
| masculin | féminin | neutre | ||||
| nominatif | ἑλληνικώ | ἑλληνικά | ἑλληνικώ | |||
| vocatif | ἑλληνικώ | ἑλληνικά | ἑλληνικώ | |||
| accusatif | ἑλληνικώ | ἑλληνικά | ἑλληνικώ | |||
| génitif | ἑλληνικοῖν | ἑλληνικαῖν | ἑλληνικοῖν | |||
| datif | ἑλληνικοῖν | ἑλληνικαῖν | ἑλληνικοῖν | |||
| cas | pluriel | |||||
| masculin | féminin | neutre | ||||
| nominatif | ἑλληνικοί | ἑλληνικαί | ἑλληνικά | |||
| vocatif | ἑλληνικοί | ἑλληνικαί | ἑλληνικά | |||
| accusatif | ἑλληνικούς | ἑλληνικάς | ἑλληνικά | |||
| génitif | ἑλληνικῶν | ἑλληνικῶν | ἑλληνικῶν | |||
| datif | ἑλληνικοῖς | ἑλληνικαῖς | ἑλληνικοῖς | |||
ἑλληνικός, hellênikós *\he.lːɛː.ni.ˈkos\
- Grec.