хромьць
Étymologie
- Dérivé de хромъ, xromŭ (« boiteux, paralysé »), avec le suffixe -ьць, -ĭcĭ.
Nom commun
хромьць (xromĭcĭ) masculin
Références
- Josef Kurz et al. (éditeurs), Slovník jazyka staroslověnského [Dictionnaire du vieux slave] (Lexicon linguae palaeoslovenicae), Nakladatelství Československé akademie věd/Euroslavica, Prague, 1958-1994