кукам
Étymologie
- De l’onomatopée kuk, voir le tchèque kukat.
Verbe
| Présent | кукам |
|---|---|
| Aoriste | куках |
| Imparfait | куках |
| Impératif | кукай |
| Participe passé passif | кукан |
| Participe passé actif | кукал |
| Participe imparfait | кукал |
| Participe présent | кукащ |
| Gérondif | кукайки |
| Conjugaison complète | |
кукам \Prononciation ?\