Φερενίκη
Grec ancien
Étymologie
Nom propre
| Cas | Singulier | |
|---|---|---|
| Nominatif | ἡ | Φερενίκη |
| Vocatif | Φερενίκη | |
| Accusatif | τὴν | Φερενίκην |
| Génitif | τῆς | Φερενίκης |
| Datif | τῇ | Φερενίκῃ |
Φερενίκη, Phereníkē féminin
Variantes
- Βερενίκη (Macédonien)
Prononciation
- *\pʰe.re.nǐː.kɛː\ (Attique (Ve siècle av. J.-C.))
- *\pʰe.reˈni.ke̝\ (Koinè, Égypte (Ier siècle))
- *\ɸe.reˈni.ci\ (Koinè (IVe siècle))
- *\fe.reˈni.ci\ (Byzance (Xe siècle))
- *\fe.reˈni.ci\ (Constantinople (XVe siècle))