šuba

Voir aussi : Suba, Šuba, suba, -súba

Étymologie

De l’allemand Schaube qui donne aussi szuba en polonais.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif šuba šuby
Génitif šuby šub
Datif šubě šubám
Accusatif šubu šuby
Vocatif šubo šuby
Locatif šubě šubách
Instrumental šubou šubami

šuba \ʃʊba\ féminin

  1. (Habillement) Manteau de fourrure.
    • Vstoupil jsem v šubě a rysí čapce do jizby. Otec, váš praděd, seděl u krbu, máti má, vaše prabába, a nebožka sestra něco vyšívaly; mluvily zrovna u mně.  (Alois Jirásek, Z Čech až na konec světa)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Voir aussi

  • šuba sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)