šuba
Étymologie
- De l’allemand Schaube qui donne aussi szuba en polonais.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | šuba | šuby |
| Génitif | šuby | šub |
| Datif | šubě | šubám |
| Accusatif | šubu | šuby |
| Vocatif | šubo | šuby |
| Locatif | šubě | šubách |
| Instrumental | šubou | šubami |
šuba \ʃʊba\ féminin
- (Habillement) Manteau de fourrure.
Vstoupil jsem v šubě a rysí čapce do jizby. Otec, váš praděd, seděl u krbu, máti má, vaše prabába, a nebožka sestra něco vyšívaly; mluvily zrovna u mně.
— (Alois Jirásek, Z Čech až na konec světa)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Voir aussi
- šuba sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)