škrob
Étymologie
- Du vieux slave qui donne скроб en macédonien, škrob en slovaque, slovène, bosniaque et serbo-croate, skrobia (pl) en polonais ; on rapproche le mot du lituanien skrebti (« durcir, sécher ») qui provient clairement de l'indo-européen *(s)kerb- (« tourner ») mais étant donné que le sens étymologique est « purée, brouet », on peut imaginer un ancien dérivé de škrábat (« gratter »), proprement « ce qui est écrasé, moulu » ; voyez également skrblík (« avare »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | 
|---|---|---|
| Nominatif | škrob | škroby | 
| Génitif | škrobu | škrobů | 
| Datif | škrobu | škrobům | 
| Accusatif | škrob | škroby | 
| Vocatif | škrobe | škroby | 
| Locatif | škrobu | škrobech | 
| Instrumental | škrobem | škroby | 
škrob \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Amidon.
- Škrob se používá v potravinářství, v kvasném průmyslu, ve farmacii, k výrobě lepidel, nátěrů a apretur a pro výrobu škrobových derivátů. - La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
 
 
Voir aussi
- škrob sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage