čumák

Étymologie

De čumět avec le suffixe -ák.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif čumák čumáky
Génitif čumáku čumá
Datif čumáku čumákům
Accusatif čumák čumáky
Vocatif čumáku čumáky
Locatif čumáku čumácích
Instrumental čumákem čumáky

čumák \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Museau, mufle.
    • Jeho srst bývá tmavě hnědá až do hnědožluta, břicho a čumák jsou bílé.
      Son pelage va de brun foncé à brun-jaune, le ventre et le museau sont blancs.
  2. (Familier) Nez.

Synonymes

Dérivés

  • studený jako psí čumák (froid comme le museau d’un chien)

Références